Mobilní aplikace

logo mobilní aplikacegoogle-play-downloadapp-store-download

Dotační projekty

Dotační projekty EU

eu1 eu2

Euroregion Krušnohoří

EU Ustecky kraj

Projekty EU najdete zde ....

Předpověď počasí

Předpověď počasí

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 30 31 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 1 2 3 4 5 6

Důležitá tel. čísla

hlášení poruch ČEZ – 840 850 860

dispečink vodáren – 840 111 111

hasiči Kalek - 603 205 384

dispečink SUS – 724 165 392

MěÚSS Jirkov - 474 684 432

DSO Chomutovsko

Svazek obcí Chomutovsko

Překladač

czdeen

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Sponzoři akcí

Ústecký kraj GRAPE SC., a.s.

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 1
DNES: 271
TÝDEN: 271
CELKEM: 529134

Navigace

Obsah

Historie naší obce

 

Součástí každé obce je její historie, kterou poznáváme z kronik, z pamětí zdejších usedlíků a podobně. Historii našich obcí, se kterou Vás chceme seznámit jsme čerpali z těchto "pramenů":

Čechy -Krušné hory a Poohří., Bernau, B., Praha 1846
Dějiny hornictví na Chomutovsku., Bílek, J., Jangl, L., Urban, J., Chomutov 1976
Od Kalku po Boleboř a Blatno., Binterová Z., Chomutov 2000
Vývoj železářství v Krušných horách., Kořan, J., Praha 1969
Urbanistická studie Kalku, Načetína a Jindř. Vsi., Pachner J., Chomutov 1995
Sommer, J. Das Königreich Böhmen - Saaser Kreis. P. 1846 
Chytilův Místopis Československé republiky. Praha 1930 
Údaje OÚ Kalek

 

Historie obce NAČETÍN

 

Určit první zmínku o vsi Načetín je poměrně komplikované, neboť její původní název "Wnaczka" náležel také potoku, u kterého ves vznikla. U starých zápisů pak není zcela zřejmé, mluví-li se již o vsi nebo pouze o potoku. Načetín vznikl pravděpodobně již někdy v 15. století. První jistá zmínka o něm pochází až ze století šestnáctého - konkrétně z roku 1549, v této době ves patřila k chomutovskému panství, jejím majitelem byl Jan z Veitmile. Původ názvu "Wnaczka" je nejasným. Existuje o něm několik teorií - podle jedné je tento název odvozen z německého slova Netzung (bažina), pravděpodobnější je však souvislost se slovem ňacki (necky). To dříve znamenalo i dolinu a Načetín leží v údolní muldě. Jisté je, že název patřil nejprve potoku, od něhož byl přenesen také na mlýn, který zde stál a nakonec se rozšířil na celou ves. Postupem času pak prodělal řadu změn, existují tak tvary jako např. Naczka, Natschung či Natzschkau.

V polovině 16. století již v Načetíně stály zemědělské usedlosti a pila. Roku 1588 získal chomutovské panství Jiří Popel z Lobkovic, který zde vládl pevnou rukou. Roku 1593 však na zemském sněmu veřejně zkritizoval císaře pro jeho neplnění slibů, za což se dostal do císařovy nevole a následně byl odsouzen ke ztrátě majetku i života. Jiří Popel byl tedy uvězněn a jeho majetek předán do správy císařských úředníků, kteří jej roku 1605 po částech rozprodali. Načetín se tak dostal k červenohrádeckému panství, které získal Adam Hrzán z Harasova.

V tomto období v okolí probíhal značný rozvoj hornictví. V Načetíně se dobývalo zlato, stříbro, cín a měď, tento slibný rozvoj ukončila až třicetiletá válka. Ta pro Načetín znamenala bídu a strádání, v jejím průběhu krajem prošla řada vojsk, která se na životě zdejších vesnic velice podepsala. Ani Načetín nebyl výjimkou. V roce 1632 museli jeho obyvatelé i s dobytkem dokonce uprchnout do lesů, roku 1640 byla ves úplně vypleněna a zničena švédským vojskem, které se pak utábořilo na blízkém Lauschhübel - Čihadle. Po skončení války pak trvalo ještě řadu let, než se ves z válečných útrap zcela vzpamatovala.

Roku 1695 byla v Načetíně postavena vysoká pec se zkujňovací výhní a hamrem, ruda ke zpracování sem byla dovážena z Mezilesí, krevelové žíly se však těžily také přímo v Načetíně, ve zdejším dole Jindřich. Ve druhé polovině 17. století se ve vsi také značně rozšířila výroba dřevěného zboží, jako např. šindelů, domácího a kuchyňského náčiní, hraček, prken a latí či špiček na cigárka. Roku 1749 byla zdejší železárna zrušena a výroba byla přenesena do Kalku. Na konci století se ve vsi začala rozvíjet výroba hřebíků. Načetín byl prosperující a rozvíjející se vsí, o tom svědčí a jeho růst - na konci 18. století měl 42 domů, o půl století zde bylo již 53 domů a žilo zde na 540 obyvatel. Ve vsi byly také tři mlýny a hostinec, lidé se zde živili především jako živnostníci a lesní dělníci. Byli zde 2 pekaři, řezník, 2 podkováři, 2 kupci, uhlíř, mlynář, krejčí, truhlář, kolář, 2 ševci, tkadlec, 4 hostinští, tesař a 2 mistři hřebíkáři. V roce 1874 byla ve vsi založena Rauscherova továrna na hřebíky, ve které pracovalo mnoho hřebíkářů, řada z nich sem dojížděla i z Jindřichovy vsi. Zemědělství se zde příliš nedařilo, poměrně rozšířeným však byl chov dobytka. Jak je patrné, Načetínu se opravdu dařilo a v tomto období zažíval svůj "zlatý věk". Ten nedokázaly ukončit ani napoleonské války, a to i přes značné útrapy, které vsi připravila ruská a rakouská vojska .

Roku 1850 se stal Načetín samostatnou obcí, zároveň k němu byla připojena Jindřichova ves. V roce 1851 byla ve vsi otevřena tzv. zimní škola, aby zdejší děti nemusely podstupovat v zimě opravdu náročnou cestu až do Kalku. O rok později se zde již vyučovalo celoročně. žáků však neustále přibývalo, a tak se původní jednotřídka brzy rozrostla na trojtřídku, které však již stará školní budova nestačila - muselo se tak dokonce vyučovat odděleně po půldnech. Roku 1874 tedy začala výstavba nové školní budovy, ta byla dokončena v roce 1878, o tři roky později se pak rozrostla dokonce již na 4 třídy. V roce 1868 začala ve vsi výstavba kapličky, zasvěcené Matce Boží, která si však na své dokončení musela počkat až do roku 1891. Ve stejném roce ves postihla také přírodní katastrofa v podobě potopy, kterou způsobil od průtrží mračen rozvodněný potok. V letech 1868 - 1888 byl Načetín osadou Kalku, poté se však osamostatnil a stal se opět samostatnou obcí s osadou Jindřichova ves.

Za první světové války se v Načetíně nic mimořádného nestalo. Válka zde probíhala prakticky stejně jako v ostatních vsích, po jejím skončení pak následoval poměrně rychlý návrat k normálnímu životu. V meziválečném období byly v Načetíně 3 hostince, obchod se smíšeným zbožím a obchod se zeleninou, 3 pekaři, 2 řeznictví, 2 truhláři, 3 zámečníci, 2 výrobny dřevěného zboží, kolář, klempíř, krejčí, kovář, 3 uhlíři a v provozu byla stále Rauscherova továrna na hřebíky, mimo ní zde bylo ještě 5 dalších hřebíkářů. Jak vidno, Načetín byl stále prosperující vsí v rozkvětu, žijící spokojeným životem. Přestože zde žilo pouze 5 českých rodin, byla tu roku 1927 otevřena i česká menšinová škola, do které chodily také děti z Jindřichovy vsi, Kalku a Kienhaidy. Česko-německé vztahy tedy byly poměrně přátelské a nebylo nic, co by mohlo narušit zdejší poklidný život.

Pak ale přišla třicátá léta a s nimi i nástup nacistické strany k moci v sousedním Německu. Vztahy mezi Čechy a Němci se rychle zhoršily a stále častěji docházelo k různým incidentům. Kvůli narůstajícímu napětí sem byli v polovině roku 1938 přesunuti příslušníci praporu Stráže obrany státu z Kadaně. Následovala však mnichovská zrada a po ní pak obsazení sudet německou armádou. Za druhé světové války bylo v Načetíně velitelství již několikrát zmiňovaného pracovního tábora pro české muže ze smíšených manželství. Na konci války ustoupili němečtí vojáci z oblasti bez boje a 5. 5. 1945 byl Načetín osvobozen ruskými vojáky, kteří tudy jenom projeli. V srpnu sem pak přišli také čeští vojáci a četníci. Po válce byla většina německého obyvatelstva odsunuta, čímž se ves prakticky vylidnila. Stejně jako okolní vsi také Načetín již nikdy nebyl dosídlen a postupem času začali odcházet i noví osadníci.

V roce 1959 byla provedena regulace potoka, aby se zabránilo jeho vylévání z břehů při silnějších deštích. O rok později byl ve vsi vybudován vodovod. Elektřina zde byla zavedena niž v roce 1940. Při územní reorganizaci v roce 1960 byl Načetín i s Jindřichovou vsí připojen ke Kalku.

Zdejší kaplička byla po opravě zasvěcena sv. Hubertovi a v roce 1997 byla vysvěcena jirkovským děkanem. Pro neustálý úbytek obyvatelstva získal Načetín ráz rekreační obce. V posledních letech však počet obyvatel přestal klesat a naopak zde dochází k jeho poměrně výraznému zvýšení. I tak bylo ve vsi k roku 1999 na 42 rekreačních objektů.